Povědomí o metabolickém syndromu u koní (EMS, Equine Metabolic Syndrome) narůstá, nicméně se sama v praxi stále často střetávám s tím, že o něm majitelé nic neví. To není, prosím, myšleno nijak špatně! Každý máme nějaký svůj obor, ve kterém se pohybujeme a kterému rozumíme. Inspirovaná realitou a zkušenostmi z praxe, mám potřebu sepsat na toto téma velmi stručný článek, abych přispěla k informovanosti.
Velmi stručně: co to je a jak to poznám?
Metabolický syndrom je také často laicky nazýván jako „koňská cukrovka“. Lékařsky to není úplně přesné, ale je to poměrně výstižné. Cukr a především hlavní hormon, který reguluje jeho hladinu v krvi, inzulín, zde totiž hrají primární roli ruku v ruce s celkovou obezitou, asymetrickým ukládáním tuku a plemennou predispozicí.
Nejčastějším a nejzávažnějším projevem je schvácení kopyt, často opakované. Může se vyskytnout i apatie, pomalost, ospalost. Schvácení je většinou důvod, proč majitel veterináře volá a ten následně majiteli poskytuje informace o možné souvislosti s EMS.
Tedy shrnuto: většina majitelů problém EMS neřeší a nepozná, dokud se u koně neprojeví schvácení kopyt, anebo kůň vykazuje zřetelnou ospalost a únavu.
Jak veterinární lékař potvrdí podezření na EMS?
Klinickým vyšetřením – zhodnocení kondice, ukládání tukových zásob v těle (hřeben krku, za lopatkou, u kořene ocasu), stav kopyt, celistvost bílé čáry, citlivost kopyt. Schvácení v anamnéze. To jsou pro veterinárního lékaře vodítka k vyslovení pravděpodobné přítomnosti EMS. Ne všichni obézní koně mají inzulinovou rezistenci!
Konečnou diagnózu lze proto stanovit až na základě vyšetření krve. Často je také velmi vhodné vyhotovit rtg snímky kopyt a posoudit stav zavěšení kopytní kosti.
V krvi se zjišťuje především přítomnost tzv. hyperinzulinémie – to je zvýšená hladina inzulínu v krvi. A hlavní příčina, proč dochází ke schvácení kopyt.
Před odběrem je nutná hladovka. Moje laboratoř doporučuje alespoň 4 hodiny bez koncentrovaného krmiva a pastvy.
Krev se odebírá buď úplně nalačno nebo za 2 hodiny po předchozím podání cukrů. Někteří autoři doporučují odebírat krev krátce po nakrmení, aby se vyhodnotilo, jak kůň reaguje na krmnou dávku, kterou dostává běžně. Celkové vyšetření krve pomáhá veterinárnímu lékaři vyhodnotit celkový zdravotní stav koně.
Já osobně mám zatím pozitivní zkušenost s měřením nalačno. Je to jednoduché. Koni se nedá 4 hodiny nažrat, já přijedu, odeberu, oddělím sérum, zchladím, pošlu a je to. Může se však stát, že výsledek vyjde negativní (falešně negativní) , a potom je dobré udělat si pro ověření test s předchozím podáním cukrů a krev odebrat za 2 hodiny.
U starších koní (nebo při podezření) se doporučuje stanovit navíc ACTH kvůli onemocnění PPID (Cushingův syndrom).
Máme diagnózu, a co teď? To si povíme v druhé části článku.