V dnešním článku bych se ráda věnovala stručně spánkové deprivaci u koní a zároveň sdílela případy z praxe.
Obsah článku:
- Co je spánková deprivace?
- Jak ji poznám?
- Jak je častá?
- Proč k ní dochází?
- Jaké má dopady na zdraví koně?
- Jak ji lze léčit?
- Případy z praxe.
Co je spánková deprivace?
Spánková deprivace je stav, kdy kůň trpí dlouhodobě nedostatkem kvalitního hlubokého spánku. Ano, koně umí „spát ve stoje“, ale k tomu, aby během spánku nastala tzv. REM fáze, musí zvíře ležet. V REM fázi dochází k hlubokému uvolnění svalů a nervového systému. Tohoto stupně uvolnění nelze docílit vestoje.
Jak to poznám?
Těžko posoudíte, jestli si kůň vleže pospí nebo ne, pokud ho nesledujete celý den. Nicméně, v případě nedostatku spánku vleže můžete vidět, že se koni při odpočívání vestoje najedou „podlomí“ přední končetiny. Kůň upadá do hlubšího spánku vestoje, nejedná se o klasický lehčí odpočinek. Většinou to zvíře probudí a znovu se postaví. K úplnému upadnutí obvykle nedochází.
Pokud zvíře trpí spánkovou deprivací dlouhodobě a usíná někde, kde je pevný povrch, může mít na přední straně končetin, zejména spěnek/karpálních kloubů, odřeniny.
Jak je častá?
Spánková deprivace může být častější než se na první pohled zdá. Snadno však může unikat pozornosti.
Proč si kůň nechce lehnout?
Často se problém týká starších koní, kteří trpí bolestivostí pohybového aparátu, mají artrózu. Vstávání a ulehání je pro ně spojeno s bolestí, mohou mít problém se postavit, a tak si raději nelehají.
Dalším důvodem je pocit ohrožení. Koně, kteří jsou zvyklí na ustájení se mohou cítit na pastvě více ohroženi predátory. Starý kůň ví, že se nedokáže rychle postavit a v případě ohrožení rychle utéct.
Bavíme se tedy hlavně o dvou příčinách: psychika a bolest pohybového aparátu.
Jaké to má dopady na zdraví koně z dlouhodobého hlediska?
Nedostatek REM fáze a hlubokého spánku vede k chronické únavě, zhoršené regeneraci, zhoršeným sportovním výkonům. Samozřejmě se to může odrazit i na psychice, zvíře může být apatické, podrážděné.
Tělo potřebuje spánek. Je tak nastaveno fyziologicky, biochemicky, hormonálně.
Kůň který si bez problému odpočine vleže, méně přetěžuje pohybový aparát. Dochází k lepší regeneraci po zátěži.
Co s tím?
Vysledujte, proč si kůň nechce lehnout. Vytvořte prostředí, ve kterém se bude cítit bezpečně. Pokud máte podezření na bolesti pohybového aparátu, nechte jej vyšetřit svým veterinárním lékařem a pokuste se bolestivost zmírnit.
Případy z praxe
Spánkovou deprivaci jsem řešila u své vlastní klisny Mariny, když už byla starší. Nechtěla si lehnout na pastvině, usínala před boxem a padala na spěnky. Měla na obou spěnkách poranění, protože většinou usínala před boxem na zpevněné dlažbě. Příčinou byl pokročilý věk a postupně se zhoršující artróza. Artróza byla i důvodem, proč nakonec musela být utracena. Upadla v boxe a nedokázala se sama ani s dopomocí postavit.
Jak by se tomu dalo předejít?
Artrózu nelze vyléčit, ale lze zpomalovat její progresi a tlumit její příznaky. Nejideálnější ovšem je, čím jak nejvíce omezovat její rozvoj preventivně vhodnou péčí o pohybový aparát a tréninkovým režimem.
Druhým případem byla mladá klisna. Klisna byla ustájena v relativně klidné oblasti, ale v důsledku oprav na silnici začalo v blízkosti ustájení jezdit mnohem více nákladních aut. Majitelka si všimla projevů upadání do hlubokého spánku vestoje. Stačilo klisnu více zavírat do boxu. Jakmile se doprava opět odklonila, spánková deprivace pominula. V tomto případě šlo o psychickou příčinu a narušený pocit bezpečí.